Tento článek ležel v šuplíku téměř 4 měsíce (od 6. června). Po jeho napsání jsem nenašel odvahu jej publikovat, dnes si ale říkám, proč ne, původní text jsem rozšířil a díky různému řezu písma tak v podstatě poznámky myslím docela doplňují původní text.
Blíží se volby do obecních zastupitelstev a já se zamýšlím nad rolí politických stran při správě menších obcí a měst. Mnohde na vesnici kandidují pouze 2-3 uskupení kandidátů a po volbách je zastupitelstvo rozděleno na 2 nesmiřitelné tábory.
Je opravdu politická příslušnost důležitá v komunální politice? Já si to nemyslím. Ostatně již volební systém, který v tomto případě umožňuje křížkovat kandidáty napříč volebním archem nabízí vybrat si osobnosti napříč politickým spektrem.
Teď bezprostředně před volbami Vám demokraté podsouvají – volte nás jako stranu, jen tak budeme mít silný mandát! A já říkám, volme tak, jak nám to volební systém umožňuje, vyberme si 21 zastupitelů, které známe a kterým věříme! Zde musím zmínit, že obdivuji našeho skautského činovníka Luboše Skácela ze Štítů, který i přes nastavení volebního systému kandiduje pouze spolu s jedním dalším kandidátem, věřím, že uspěje.
A tím se dostávám k titulku, který možná na první pohled vyzněl zcela jinak, než měl. V komunálních volbách volíme naše zástupce, kteří mají řídit chod obce – tedy instituce, která mnohdy přímo či nepřímo ovlivňuje naše každodenní žití, spravuje náš společný majetek, připravuje projekty, které mají sloužit nám občanům. Posledních několik let si kladu otázku, zda toto zastupitelské řízení v praxi funguje jak by mělo.
Město (a jeho úředníci), starosta, rada města, zastupitelstvo řeší, někteří denně, jiní méně často, otázky, na které mnohdy nelze mít odpovědi v době voleb. Jednají pak podle svého svědomí a snad i s péčí řádného hospodáře. Neměla by přesto v řadě otázek probíhat široká diskuze ať už odborná či zcela veřejná? Věřím, že v našem městě žije řada lidí, kteří přemýšlí nad problémy města i když zastupiteli nejsou. Někdy se obávám, že to neplatí opačně. Být zastupitel je pro některé nejspíš jen věcí společenského postavení, splněným cílem.
Zde jsem rozhodně nemyslel na nikoho osobně, meritem je fakt, že má zkušenost je taková, že mnohdy úředník nepřichází s nápady, které jsou nejlepší, neřeší problémy, jen plní pokyny a mnohé komplikace jsou důvodem pro nedotažení věcí do konce. A zde mimo jiné přichází role zastupitelů, aby město a jeho zaměstnance motivovali a posouvali vpřed. V našem městě se toto čas od času děje, revitalizace sídlišť jsou diskutovány s občany.
Dovolím si krátké zasnění na téma „Kdybych já byl starosta…“ chtěl bych mít kolem sebe veřejnou a všem otevřenou skupinu občanů (ala přístup Pirátů), která se nesejde na jednání zastupitelstva, ale která se sejde třeba 1x za 2 měsíce neformálně, prodiskutuje témata, která se ve městě aktuálně řeší a hledá to nejlepší pro všechny. Co je důležité – bez ohledu na politické názory, vyznání, členství ve stranách či spolcích.
Víte co mě z toho snu probudí? Hrůza! Představa, že se sejde 100 lidí se 100 názory na to, jak má vypadat sportovní hala, jak se má udržovat zeleň atp. Někdy totiž stačí dva na to, aby se neshodli i na věcech jednoduchých. Chtělo by se říci, že diskutovat v širokém kruhu nelze, ale já přesto věřím, že to může fungovat, za předpokladu, že lidé, kteří se zapojí mají skutečně společný cíl: najít objektivně nejlepší řešení pro co nejširší okruh občanů.
Nemám zkušenost s rolí zastupitele, natož starosty, pokud bych ji měl, možná by ten sen skončil přímo nočními můrami, přesto si myslím, že ač máme určité nástroje – např. odborné komise rady města, odborníky mezi úředníky, více partipativní demokracie by neškodilo a nejde jen o její zúžení na participativní rozpočet.
Před časem (asi by se už dalo napsat lety) jsem se chtěl seznámit s koncepcí dopravy ve městě Zábřeh, zajímaly mne plány v oblasti cyklodopravy po městě. Do dnes jsem ji neviděl, nevím co v této věci existuje, prý něco ano, ale nikdo mi to neposkytl. Řeší se náměstí Osvobození, Masarykovo náměstí.. lidé jsou rozděleni na dva tábory, a přitom – ptal se jich někdo? Jich, kteří zde žijí, pracují, podnikají? Zítra bych k tématu pěších zón rád sepsal svůj dlouhodobě prezentovaný návrh, zájemcům tedy doporučuji vrátit se na tento blog či sledovat Facebook.
Dovolím si před samotným závěrem odkázat na pár článků:
Participativní demokracie – mýtus a realita http://denikreferendum.cz/clanek/1358-participativni-demokracie-mytus-a-realita
Proč participovat http://www.participativnimetody.cz/proc-participovat.html
Alternativa zdola http://alternativazdola.cz/zbynek-fiala-rozjezd-participace/
Ne, nejsem Pirátem, i když jsou mi některá jejich témata blízká, snažím se být aktivní, tlačím na otevřenost a větší zapojení občanů do rozhodování. Jak se píše v jednom z odkazovaných článků, chtěl bych, aby iniciativa vycházela od občanů, úředník ať je jim průvodcem legislativními, technickými či jinými aspekty.
A tak bych rád vyzval, všechny kdo chtějí být aktivní. Jděme do toho, zkusme se sejít, začněme se bavit o tom, co lze dělat lépe. Bez ohledu na to již zmíněné politické názory, se společným cílem – vytvářet Zábřeh stále příjemnějším místem pro život. Starosta nejsem, ale ať už jím bude za pár měsíců kdokoliv, můžeme zde být, připraveni se aktivně zapojit.
Je již těsně před volbami, takže to doplním – přeji, volme svobodně, vyberme si 21 nejschopnějších zástupců, programy všech stran jsou jako přes kopírák. Mnozí slibují věci, které jsou již prakticky schválené (Senior TAXI, oprava obřadní síně), jiní Vás možná zbytečně moc straší (omlouvám se pane Krmelo, já to tak vnímám, byť spíše jako téma vybrané v rámci centrálně řízené kampaně, než osobní postoj lídra) zajímejme se o to, co kandidáti za poslední 4 roky pro město udělali a podle toho jim vystavme vysvědčení za jejich úsilí a dejme jim mandát dělat dobře dál co dobře dělají.